Pořádám módní přehlídku na učňáku

Učňák se mi podařilo zvládnout se ctí. Za tu dobu jsem ušpinil a prodřel už velkou spoustu montérek a v prodejně s pracovními oděvy jsem byl doslova jako doma. Začal jsem dokonce zkoušet i trochu jiné střihy než na začátku učňáku, když jsem coby bažant nastoupil do prváku. Byla to tak trochu moje libůstka. 

Přichází zednický manekýn

„Hele, náš manekýn,“ smáli se mi kluci, když jsem už asi po čtvrté přišel v montérkách jiného střihu i barev. Nemysleli to ale nijak zle. Naše třída na učňáku se stala časem docela dobrou partou. Když na to přišlo, dokázali jsme táhnout za jeden provaz a vzájemně se podržet. Bylo to fajn. Klukům jsem brzy vysvětlil, že mi není jedno, co mám na sobě. „Nemusím mít značkové hadry, ale i tak mohu vypadat dobře,“ říkal jsem. „A dobře se dá vypadat i v práci. Nemusíš nosit staré montérky, které vypadají jako neforemný pytel a smrdí tak, jako kdyby se praly naposled za druhé světové války,“ upozorňoval jsem spolužáky. 

Mezi kluky dělám osvětu

Kluci si na moji libůstku v kvalitním a čistém oblečení zvykli, a i ti největší odpůrci módy mi časem dali za pravdu. Mezi klukli jsem dělal svým způsobem osvětu, i když to vlastně nebylo mým cílem. Nechci nikomu nic vnucovat, sám to totiž nemám rád, ale jsem naučený z domova, že stojí za to vypadat upraveně. Uniformy se šily už za minulého režimu, jak zjistíte zde.  Kluci viděli, že mohou vypadat dobře. Ženy mají také raději, když jsou chlapi upravení, hezky oblečení a čistí. Takže tyhle změny znamenaly i zvýšený zájem opačného pohlaví, a to je v pubertě, kterou jsme na učňáku prožívali, strašlivě důležitá věc. Tedy kluci mně brali. Dobře věděli, že fakt nejsem žádný namyšlený metrosexuál, který se voní, ale chlap, co nikdy nezkazí žádnou srandu, i když má pokaždé jinou barvu montérek.

Zelená, modrá, azurová… nosím montérky různých barev 

Ostatně všiml si toho i mistr. „Máme tady módní přehlídku?“ optal se jednou, když jsem během týdenní praxe přišel na střídačku v zelených, modrých a azurových montérkách. Ostatně i barvy hrají ve viditelnosti roli, jak se dočtete tady. „Ne, ale dal jste nám pořádně do těla, tak jsem měl i ty montérky propocené. A navíc se na stavbě samozřejmě práší, takže byly pořádně špinavé,“ odpověděl jsem mu klidně. Byla to pravda. Pracovali jsme o stošest, a navíc už na konci května šplhaly teploty ke třicítce. „Máš pravdu. I zedník může být čistý. Nemusíme všichni vypadat jako čuňata,“ poznamenal.

Ušetřím, fasuji rovnou od zaměstnavatele

Docela pyšně jsem se ale cítil na jedné prázdninové brigádě. Snil jsem o tom, že si koupit starší motorku. Peníze na ni jsem ale samozřejmě neměl. Rozhodl jsem si na ni proto vydělat na jedné stavbě. To už nebyla žádná učňovská akce a výpomoc, ale regulérní pracovní poměr. Nafasoval jsem proto pracovní oděvy, obuv a osobní ochranné pomůcky přímo od zaměstnavatele. Výhoda: ušetřím. Z důvodu, že stavba byla asi 50 km od Prahy, rozhodl jsem se využít jedné ubytovny přímo v místě stavby. I když jsem tak část výdělku utratil za ubytování, pořád se mi to vyplatilo. Dojíždět by bylo časově strašně náročné a mnohdy by se to po směnách ani nedalo zvládnout. 

Ve špinavém vlítnou i do postele 

Co mi ale obzvlášť vadilo, jak ostatní zedníci a další dělníci chodí oblečení. Považoval jsem za naprostou samozřejmost, že mám montérek více a podle potřeby je vyměním a vyperu. Neočekávám, že budou vypadat jako na přehlídkovém mole s prádlem Miorio, ale každý chce přece vypadat jako člověk a nesmrdět na vzdálenost dvou metrů – v té době jsem si to alespoň myslel. Velká část z nich ale chodila stále v jedněch montérkách, které už špínou pomalu stály. A co teprve jejich pracovní boty, to vůbec byla kapitola sama pro sebe. Zabahněné, zaprášené, s nánosem betonu či cementu. Asi vás nepřekvapí, že se ani nenamáhali očistit si boty na rohožce před ubytovnou a jednotlivými pokoji. „Klidně v tom oblečení vlítnou i do postele,“ stěžovala si mně uklízečka. „Měl byste vidět, jak to vypadá v jejich pokoji,“ dodávala. Inu, každý zkrátka nemá tak rád čisté pracovní oblečení jako já…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *